Najczęściej wyszukiwane:

The Year 1846 in Poland

Opis projektu

Europa Środkowa w dziejach – Rok 1846 w Polsce w świetle prasy europejskiej.

  • Wspólnym problemem krajów V4 jest brak świadomości europejskiej opinii publicznej, jak ściśle ich historia od dawna związana jest z życiem politycznym całego kontynentu, jak żywe reakcje wzbudzały wydarzenia w tej części Europy i jak bardzo wpłynęły na wewnętrzne i międzynarodowe stosunki polityczne również w Europie Zachodniej. Powstanie krakowskie, rzeź galicyjska i wcielenie Rzeczypospolitej Krakowskiej do Austrii w 1846 r. są tego bardzo dobrymi przykładami.
  • Realizowany projekt jest próbą przynajmniej częściowej zmiany tej sytuacji. Wskazany problem może zostać rozwiązany jedynie poprzez popularyzację wiedzy o znaczącym udziale państw Europy Środkowej w życiu politycznym całego kontynentu, również w poprzednich wiekach, w okresie, gdy nie istniały one jako niepodległe państwa. Aby to osiągnąć, konieczne jest opracowanie wydarzeń dokumentujących tę tezę i opublikowanie wyników badań w języku kongresowym (najlepiej angielskim). Takie działanie pozwoli na wprowadzenie nowo zdobytej wiedzy do międzynarodowego obiegu naukowego. To z kolei przyczyni się do zaistnienia historii państw Europy Środkowej w świadomości historyków - badaczy okresu, w którym nie posiadały one własnych struktur państwowych i nie uczestniczyły w grze między mocarstwami jako odrębne podmioty prawa międzynarodowego, ale jako podmioty polityczne zbudowane na bazie wspólnot narodowych, mimo wszystko oddziaływały na otoczenie międzynarodowe.
  • Projekt otwiera możliwość odnalezienia powiązań między tymi wydarzeniami a grą wielkich mocarstw na skalę europejską, jak również w lokalnych rozgrywkach partii politycznych – rządu i opozycji w poszczególnych krajach. Daje szansę odkrycia inspiracji ideologicznych i dyskusji wokół nich na tle problemów politycznych i społecznych wspólnych dla całego kontynentu. Oferuje perspektywę zbadania przyczyn tak szerokiego zainteresowania nimi, zarówno w kontekście oceny trwałości fundamentów międzynarodowego porządku politycznego i jego możliwych zagrożeń, jak i relacji dwustronnych między państwami, które oceniały wydarzenia 1846 roku w Polsce przez pryzmat własnych interesów politycznych. Nigdy wcześniej nie podejmowano próby zbadania reakcji na wydarzenia w dziewiętnastowiecznej historii krajów V4 w skali ogólnoeuropejskiej.
  • Zespół autorski składający się z 16 naukowców z 8 krajów opracuje zagadnienia wskazane w tytule projektu na podstawie tytułów prasowych z 22 krajów europejskich (Austria, Belgia, Chorwacja, Czarnogóra, Czechy, Francja, Grecja, Hiszpania, Holandia, małe państwa niemieckie, Mołdawia, Polska, Prusy, Rosja, Serbia, Słowacja, Szwecja, Węgry, państwa włoskie, Zjednoczone Królestwo Wielkiej Brytanii i Irlandii oraz Wołoszczyzna). Określony typ źródeł pozwoli na przeprowadzenie badań porównawczych.
  • W efekcie powstanie tom studiów odpowiadający na pytanie o powiązania tej kwestii zarówno z wewnętrznymi problemami politycznymi poszczególnych krajów, jak i jej wpływem na ówczesne stosunki międzynarodowe. Przypomnienie nierozwiązanej kwestii polskiej jako istotnego problemu destabilizującego sytuację polityczną w Europie, bunt chłopów przeciwko obszarnikom, inspirowany przez konserwatywny rząd austriacki, będący gorzkim unaocznieniem nierozwiązanych problemów społecznych i jednocześnie zaprzeczeniem podstawowych zasad konserwatyzmu, wreszcie naruszenie postanowień traktatu wiedeńskiego z 1815 r., który stanowił podstawę porządku politycznego w Europie, podważające wszystkie inne jego postanowienia, były obserwowane i komentowane w niemal całej ówczesnej prasie europejskiej. Do tej pory nie ma żadnego studium tego tematu, ani nawet opracowania żadnego innego podobnego zagadnienia, na skalę zamierzoną w projekcie.
  • Ważnym celem projektu jest promocja świadomości istnienia i funkcjonowania Europy Środkowej (krajów V4) w historii całego kontynentu europejskiego jako jego istotnej i integralnej części, stale obecnej w centrum jego życia politycznego. Wzmocnienie przekonania o ciągłości obecności krajów regionu w dziejach Europy i skali ich wpływu na kształtowanie jej oblicza politycznego, społecznego, gospodarczego i kulturalnego jest cennym atutem, który również obecnie buduje ich prestiż i pozycję polityczną w rodzinie krajów europejskich. Brak państwowości krajów regionu w XIX wieku sprawił, że do dziś w światowej historiografii istnieją znaczne luki w zakresie uwzględniania w odpowiednich proporcjach ich znaczenia i wkładu w budowę wspólnej historii Europy. Zmienne losy polityczne Europy Środkowej, również w XX wieku, uniemożliwiły przez dziesięciolecia podejmowanie badań nad wieloma zagadnieniami, czy to ze względów politycznych, czy też z braku środków materialnych. Zaniedbania te doprowadziły do ​​niepełnej świadomości przeszłości wśród mieszkańców regionu, co może prowadzić do obniżenia poczucia wartości i znaczenia krajów Europy Środkowej w historii kontynentu. Sytuację tę mogą zmienić jedynie świadomie podejmowane działania. Oczywiste jest, że zadanie to mogą podjąć i zrealizować tylko kraje zainteresowane korzystną zmianą istniejącego stanu rzeczy. Nikt nie wykona tego obowiązku za nich.
  • Osiągnięte wyniki zostaną zaprezentowane w publikacji książkowej w języku polskim i angielskim oraz w formie referatów podczas planowanej konferencji naukowej na Uniwersytecie Łódzkim z udziałem uczestników projektu jako prelegentów. Sześć wydarzeń promocyjnych ma zostać zorganizowanych w Londynie, Brukseli, Pradze, Bratysławie, Krakowie i Poznaniu jesienią i zimą 2026/2027 r. Kalendarium tych wszystkich wydarzeń jest zamieszczone w Planie strony i będzie aktualizowane zgodnie z ewentualnymi zmianami.

Opis projektu w językach narodowych partnerów

Popis projektu v českom jazyku

Název projektu:

Střední Evropa v dějinách – Rok 1846 v Polsku ve světle evropského tisku

Projekt je financován Mezinárodním visegrádským fondem.

  • Společným problémem zemí V4 je nedostatečné povědomí evropské veřejnosti o tom, jak úzce byly jejich dějiny dlouhodobě spjaty s politickým životem celého kontinentu, jak živé reakce vyvolávaly události v této části Evropy a jak moc ovlivňovaly vnitropolitické i mezinárodní vztahy také v západní Evropě. Krakovské povstání, haličský masakr a připojení Krakovské republiky k Rakousku v roce 1846 jsou toho velmi dobrým příkladem.
  • Realizovaný projekt se snaží tuto situaci alespoň částečně změnit. Naznačený problém lze řešit pouze popularizací poznatků o významné účasti zemí střední Evropy na politickém životě celého kontinentu, a to i v předchozích staletích, tedy v období, kdy ještě neexistovaly jako samostatné státy. K tomu je třeba rozvíjet akce, které tuto tezi dokumentují, a publikovat výsledky výzkumu v kongresovém jazyce (nejlépe v angličtině). Taková akce umožní uvedení nově získaných poznatků do mezinárodního vědeckého oběhu. To následně přispěje k tomu, aby se dějiny zemí střední Evropy dostaly do povědomí historiků - badatelů o období, v němž tyto země ještě nebyyl suverénními státními útvary a neúčastnily se hry mezi mocnostmi jako samostatné subjekty mezinárodního práva, ale jako politické entity budované na bázi národních společenství, ovšem i z této pozicce spoluformovaly mezinárodní prostředí.
  • Projekt otevírá možnost hledání souvislostí mezi těmito událostmi a hrou velmocí v evropském měřítku, stejně jako v lokálních hrách mezi politickými stranami - vládou a opozicí v jednotlivých zemích. Dává možnost zkoumat ideologické inspirace a diskuse kolem nich na pozadí politických a sociálních problémů společných celému kontinentu. Nabízí možnost zkoumání příčin tohoto širokého zájmu o polské události, a to jak v kontextu hodnocení trvanlivosti základů mezinárodního politického řádu a jeho možných hrozeb, tak i bilaterálních vztahů mezi zeměmi, které události roku 1846 v Polsku hodnotily prizmatem vlastních politických zájmů. Nikdy předtím nebyl učiněn pokus o zkoumání reakcí na události v dějinách 19. století v zemích V4 v celoevropském měřítku.
  • Autorský tým složený z 16 vědců z 8 zemí bude zpracovávat problematiku uvedenou v názvu projektu na základě tiskových titulů z 22 evropských zemí (Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Černá Hora, Česko, Francie, Řecko, Španělsko, Nizozemsko, malé německé státy, Moldavsko, Polsko, Prusko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Švédsko, Maďarsko, italské státy, Spojené království Velké Británie a Irska a Valašsko). Vymezený typ pramenů umožní vypracování srovnávacích studií.
  • Vznikne tak svazek studií, které budou odpovídat na otázku vazeb mezi recepcí polských událostí roku 1846, vnitropolitickými problémy v jednotlivých zemích a dopadu této recepce na tehdejší mezinárodní vztahy. Téměř celý tehdejší evropský tisk sledoval a komentoval tuo připomínku nevyřešené polské otázky jako významného problému destabilizujícího politickou situaci v Evropě, selské povstání proti statkářům, inspirované konzervativní rakouskou vládou, které bylo trpkou připomínkou nevyřešených sociálních problémů a zároveň popřením základních principů konzervatismu, a konečně porušení ustanovení Vídeňské smlouvy z roku 1815, která představovala základ politického uspořádání v Evropě. Toto porušení Vídeňské smlouvy zpochybnilo všechna její další ustanovení. Dosud neexistuje studie na toto téma, a dokonce ani na žádnou jinou podobnou problematiku, v rozsahu zamýšleném v projektu.
  • Důležitým cílem projektu je podpořit povědomí o existenci a fungování střední Evropy (zemí V4) v dějinách celého evropského kontinentu jako jeho podstatné a nedílné součásti, která je neustále přítomna v centru jeho politického života. Posílení přesvědčení o kontinuitě přítomnosti zemí regionu v dějinách Evropy a o rozsahu jejich vlivu na utváření její politické, sociální, ekonomické a kulturní podoby je důležitým přínosem, který i v současnosti utváří jejich prestiž a politické postavení v rodině evropských států. Absence státnosti zemí středoevropského regionu v 19. století způsobila, že dodnes ve světové historiografii existují značné mezery v rozsahu zohlednění jejich významu a podílu na budování společných evropských dějin v odpovídajícím poměru. Měnící se politické osudy střední Evropy, a to i ve 20. Století, znemožňovaly po desetiletí výzkum mnoha otázek, ať už z politických důvodů, nebo z nedostatku materiálních prostředků. Toto zanedbání vedlo k neúplnému povědomí obyvatel tohoto regionu o vlastní minulosti, což může mít na násladek podceňování významu středoevropských zemí v dějinách celého kontinentu. Tuto situaci je možné změnit pouze iniciací relevantního historického výzkumu. Je zřejmé, že tohoto úkolu se mohou ujmout pouze ty země, které mají zájem na blahodárné změně stávajícího stavu. Stěží ho bude realizovat někdo jiný.
  • Dosažené výsledky budou prezentovány v knižní publikaci v polském a anglickém jazyce a ve formě příspěvků na plánované vědecké konferenci na Lodžské univerzitě za účasti účastníků projektu jako přednášejících. Na podzim a v zimě 2026/2027 bude uspořádáno šest propagačních akcí v Londýně, Bruselu, Praze, Bratislavě, Krakově a Poznani. Kalendář všech těchto akcí je zveřejněn na stránkách projektu a bude aktualizován podle případných změn.

Řešitel projektu:

Univerzita Lodž, Fakulta filozofie a historie, Historický ústav

Adresa::Kamińskiego 27a, Lodz, 90-219, Polsko

Podrobnosti o koordinátorovi projektu:

Koordinátor projektu: prof. dr hab. Radosław Żurawski vel Grajewski

Koordinátorův e-mail: radoslaw.zurawski@uni.lodz.pl

Partner No 1.


University of Pardubice, Faculty of Arts and Philosophy, Institute of Historical Sciences
Address: Studentská 95, Pardubice, 532 10, Czechia
Website: https://ff.upce.cz/
Responsible member of the project team: Prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.
E-mail: miroslav.sedivy@upce.cz

Partner číslo 1.

Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Ústav historických věd

resa: Studentská 95, Pardubice, 532 10, Česká republika

Webová stránka: https://ff.upce.cz/

Odpovědný člen projektového týmu:prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.

E-mail: miroslav.sedivy@upce.cz

Partner číslo 2.

Historický ústav Slovenské akademie věd

Adresa: Klemensova 2522/19, Bratislava, 811 09, Slovenská republika

Webova stránka: https://history.sav.sk

Odpovědný člen projektového týmu: dr Oliver Zajac

E-mail: oliver.zajac@savba.sk

Doba trvání projektu: od 1. září 2025 do 28. února 2027

Vědecká konference na Univerzitě v Lodži:

Střední Evropa v dějinách – Rok 1846 v Polsku ve světle evropského tisku

14.–15. května 2026 (datum se může změnit)

Vydání knihy:

V polštině: Rok 1846 w Polsce w świetle prasy europejskiej

V angličtině: The Year 1846 in Poland in the Light of the European Press

Předpokládaný termín vydání: podzim 2026

Propagační akce: 1. 10. 2026 Praha; 8.–9. 10. 2026 Bratislava; 15.–16. 10. 2026 Londýn; 29.–30. 10. 2026 Brusel; 15.–16. 1. 2027 Krakov; 12.–13. 2. 2027 Poznaň.

(tato data jsou pouze přibližná a mohou se ještě změnit)

BIBLIOGRAFIE

zpracovávaného tématu:

(bude doplněno)

Popis projektu v slovenčine

Názov projektu:

Stredná Európa v dejinách – Rok 1846 v Poľsku vo svetle európskej tlače

Projekt je financovaný z Medzinárodného vyšehradského fondu.

  • Spoločným problémom krajín V4 je absencia povedomia širokej európskej verejnosti o tom, ako úzko je história tohto regiónu od dávna zviazaná s politickým životom celého kontinentu. Udalosti v tejto časti Európy dlhodobo vzbudzovali živé reakcie a záujem krajín západnej Európy a často mali aj vplyv na vnútornú politiku i medzinárodné vzťahy v rámci celej Európy.

Ukážkovými príkladmi takýchto udalostí je trojica udalostí roka 1846: povstanie v Krakove, tzv. haličské masakre a inkorporácia Krakovskej republiky do Rakúskeho cisárstva.

  • Cieľom realizovaného projektu je aspoň čiastočná zmena tohto stavu. Uvedený problém je pritom možné riešiť iba popularizáciou a šírením vedomosti o výraznej účasti krajín strednej Európy na politickom živote celého kontinentu, a to aj v predchádzajúcich storočiach, teda v období, keďže ešte neexistovali ako samostatné štáty. Jedným zo spôsobov dosiahnutia tohto cieľa je analýza relevantných historických prameňov a následne publikovanie výsledkov bádaní v niektorom z kongresových jazykov (primárne v angličtine). Vďaka tomu budú novo dosiahnuté a originálne výsledky dostupné širokému okruhu odborníkov naprieč celým európskym spoločenstvom. História krajín strednej Európy sa tak má šancu lepšie dostať do pozornosti historikov, ktorí sa venujú epochám, kedy ešte tieto krajiny nemali vlastné štátne štruktúry a nezúčastňovali sa geopolitických vzťahov ako suverénne subjekty medzinárodného práva, ale na medzinárodné prostredie vplývali ako politické entity budované na báze národných spoločenstiev.
  • Projektový zámer predpokladá hľadanie prepojení medzi udalosťami v regióne a politikou veľmocí na celoeurópskej škále, ale aj v ich vnútro-politickom živote, konkrétne v kontexte lokálneho súperenia politických strán – vlády a opozície. Prináša možnosť odhalenia ideologických inšpirácii a diskusií na pozadí politických a spoločenských problémov, ktoré boli vlastné celému kontinentu. Jeho cieľom je analýza príčin širokého záujmu o poľské udalosti, ako v kontexte hodnotenia stability fundamentov medzinárodného politického usporiadania a možnosti jeho ohrozenia, tak aj v bilaterálnych vzťahoch krajín, ktoré vnímali poľské udalosti v roku 1846 cez prizmu vlastných politických záujmov. Predkladaný projekt je vôbec prvým pokusom o analýzu reakcií na udalostí dejín 19. storočia krajín V4 v celoeurópskom kontexte.
  • Autorský tím zložený zo 16 vedcov z 8 krajín spracuje problematiku uvedenú v názve projektu na základe novinových titulov z 22 európskych krajín (Rakúsko, Belgicko, Chorvátsko, Čierna Hora, Česko, Francúzsko, Grécko, Španielsko, Holandsko, malé nemecké štáty, Moldavsko, Poľsko, Prusko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Švédsko, Maďarsko, talianske štáty, Spojené kráľovstvo Veľkej Británie a Írska a Valašsko). Zvolený typ prameňov umožní  koncipovať nielen špecificky orientované závery, ale tiež komparatívny výskum.  
  • Hlavným výsledkom projektu bude súbor štúdii, ktoré budú hľadať odpoveď na otázku o reflexií poľských udalostí roka 1846 a jej prepojení s vnútornými politickými problémami v jednotlivých krajinách, ako aj v kontexte medzinárodných vzťahov. Noviny naprieč celou Európou sledovali udalosti, ktoré opätovne pripomenuli spoločnosti, že nevyriešená poľská otázka zostávala v prvej polovici 19. storočia fenoménom, ktorý destabilizoval politickú situáciu na starom kontinente. Nemenej zásadný dopad malo následne povstanie sedliakov proti šľachte, ktoré do značnej miery podnietila rakúska vláda, a ktoré bolo trpkou pripomienkou nevyriešených sociálnych problémov a zároveň popretím zásad konzervativizmus a porušením ustanovení záverov Viedenského kongresu z roku 1815. Projekt je teda ako v rozsahu, tak aj v metodológii unikátnym a originálnym výskumným zámerom, ktorý dosiaľ nebol v podobnej miere realizovaný.  
  • Dôležitým cieľom projektu je dlhodobé šírenie povedomia o mieste strednej Európy (V4) v histórii celého kontinentu ako jej dôležitej a integrálnej časti, ktorá bola neustále prítomná v centre jeho politického života. Posilnenie vedomia o trvalej prítomnosti krajín regiónu v dejinách Európy a ich vplyvu na utváranie politického, spoločenského, hospodárskeho a kultúrneho života je cenným prínosom, ktorý aj dnes buduje ich prestíž a politickú pozíciu v európskom spoločenstve. Neexistencia samostatnej štátnosti krajín regiónu v 19. storočí spôsobila, že dodnes sú v svetovej historiografii značné medzery v zohľadnení významu a podielu tohto regiónu na budovaní spoločnej európskej histórie. Turbulentné politické osudy – obzvlášť v 20. storočí – znemožnili na dlhé dekády bádanie mnohých tém, či už boli príčinou politické okolnosti alebo nedostatok materiálnych prostriedkov. Toto zanedbanie následne viedlo k slabému povedomiu o vlastnej minulosti, čo môže, okrem iného, spôsobovať podceňovanie významu stredoeurópskych krajín v dejinách Európy. Tento stav môže zmeniť jedine poctivý a vedomý historický výskum, pričom je zrejmé, že túto úlohu môžu a musia prevziať krajiny, ktoré majú záujem na pozitívnej zmene súčasného stavu. Nikto iný si túto povinnosť nesplní.
  • Dosiahnuté výsledky budú prezentované v knižnej publikácii, ktorá bude publikovaná v poľskej aj anglickej jazykovej verzii, a tiež vo forme referátov na plánovanej vedeckej konferencii organizovanej Univerzitou v Łódżi. Súčasťou projektu bude aj šesť propagačných akcií v Londýne, Bruseli, Prahe, Bratislave, Krakove a Poznani plánovaných na jeseň 2026, resp. zimu 2026/2027. Predbežný kalendár týchto akcií je zverejnený na stránkach projektu.

 

Riešiteľ projektu:

Univerzita v Łódżi, Filozoficko-historická fakulta, Inštitút histórie

Adresa: Kamińskiego 27a, Lodz, 90-219, Poľsko

Údaje o koordinátorovi projektu:
Koordinátor projektu: prof. dr hab. Radosław Żurawski vel Grajewski
Email: radoslaw.zurawski@uni.lodz.pl

Partner číslo 1

Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Ústav historických vied

Adresa: Studentská 95, Pardubice, 532 10, Česká republika

Webová stránka: https://ff.upce.cz

Zodpovedný člen riešiteľského kolektívu: prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.

E-mail: miroslav.sedivy@upce.cz

Partner číslo 2

Historický ústav Slovenskej akadémie vied, v.v.i.

Adresa: Klemensova 2522/19, 811 09 Bratislava, Slovenská republika
Webová stránka: https://history.sav.sk

Zodpovedný člen riešiteľského kolektívu: Mgr. Oliver Zajac, PhD.

E-mail: oliver.zajac@savba.sk

Doba trvania projektu: 01.10.2025 – 31.03.2027

Vedecká konferencia na Univerzite v Łódżi

Stredná Európa v dejinách – Rok 1846 v Poľsku vo svetle európskej tlače

14.–15. máj 2026 (dátum sa môže zmeniť)

Vydanie knihy:

V poľštine: Rok 1846 w Polsce w świetle prasy europejskiej

V angličtine: The Year 1846 in Poland in the Light of the European Press

Predpokladaný termín vydania: jeseň 2026

Propagačné akcie: 1. 10. 2026 Praha; 8.–9. 10. 2026 Bratislava; 15.–16. 10. 2026 Londýn; 29.–30. 10. 2026 Brusel; 15.–16. 1. 2027 Krakov; 12.–13. 2. 2027 Poznaň.

BIBLIOGRAFIA

(bude doplnená)

Terminarz konferencji, publikacji i wydarzeń promocyjnych

Konferencja naukowa w Uniwersytecie Łódzkim

Europa Środkowa w dziejach – Rok 1846 w Polsce w świetle prasy europejskiej.

14.05.2026-15.05.2026 (termin konferencji może ulec zmianie)

Publikacja książki po polsku i po angielsku

po polsku: Rok 1846 w Polsce w świetle prasy europejskiej

po angielsku: The Year 1846 in Poland in the Light of the European Press

przewidywana data publikacji – jesień 2026 r.

Wydarzenia promocyjne

Planowane wydarzenia 

  • 1.10 2026 r. Praga;
  • 8-9.10.2026 Bratysława; 
  • 15-16.10.2026 Londyn;
  • 29-30.10 2026 Bruksela;
  • 15-16.01 2027 Kraków;
  • 12-13.02.2027 Poznań 

(podane daty są orientacyjne i będą aktualizowane podobnie jak szczegółowe informacje dotyczące planowanych wydarzeń)

Partnerzy projektu

Partner nr 1.  

Uniwersytet w Pardubicach, Wydział Filozoficzny, Instytut Nauk Historycznych / University of Pardubice, Faculty of Arts and Philosophy, Institute of Historical Sciences

Adres: Studentská 95, Pardubice, 532 10, Republika Czeska
Website: https://ff.upce.cz/

Odpowiedzialny członek zespołu realizującego projekt: Prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D.

E-mail: miroslav.sedivy@upce.cz

Website https://ff.upce.cz/ff/uhv/miroslav-sedivy

 


Partner nr 2. 

Instytut Historii Słowackiej Akademii Nauk, v.v.i. / Institute of History of Slovak Academy of Sciences

Adres: Klemensova 2522/19, Bratislava, 811 09, Republika Słowacka
Website: https://history.sav.sk

Odpowiedzialny członek zespołu realizującego projekt: dr Oliver Zajac

E-mail: oliver.zajac@savba.sk

Website:https://history.sav.sk/o-nas/zamestnanci/?user_no=12859


 

Dane kontaktowe

Uniwersytet Łódzki, Wydział Filozoficzno-Historyczny, Instytut Historii.
Adres: Kamińskiego 27a, Łódź, 90-219, Polska
Dane koordynatora projektu:
Koordynator projektu:prof. dr hab. Radosław Żurawski Vel Grajewski
E-mail: radoslaw.zurawski@uni.lodz.pl

ul. Kamińskiego 27a
90-219 Łódź

Funduszepleu
Projekt Multiportalu UŁ współfinansowany z funduszy Unii Europejskiej w ramach konkursu NCBR